8. 10. 2012

O patronce azylu Beky

     Bekynka byla čistokrevná fenečka velššpringršpaněla s průkazem původu. Pyšnila se tedy i příjmením, celé její jméno zní Beky Wilsonwald. Narodila se v Brně 6. 2. 1997. Bekynčina sestřička byla dána do tomboly na plesu pořádaném amatérskou divadelní společností, ve které účinkuje i můj kolega z práce, a protože chovatelka čekala, zda štěňátko výherce bude chtít či nikoliv, seznámila se tam i s budoucími páníčky Bekynky. Okouzleni flekatým štěňátkem z plesu si mezi ostatními štěňaty vybrali právě Bekču, a tak fenečka přišla do rodiny se dvěma předškolními dětmi. Zde však pobyla necelé tři měsíce a došlo na situaci, kdy měla být z rodinných důvodů vrácena chovatelce. Protože však každý den s pánečkem docházela k nám do práce a velmi jsme si rozuměly, bylo mi nabídnuto, jestli si ji nechci vzít. 

   Chtěla jsem, nicméně doma jsme nenarazili na pochopení. Během víkendu, po který jsem si ji vzala alespoň na hlídání, si Bekča svým počínáním nijak nevylepšila kredit. Nakonec ale u nás přece jenom zůstala. Dál chodila každý den do práce, hlavně proto, že měla silnou separační úzkost, a večer jsme si užívali procházek a psích kamarádů na výběhu. Bekynka rostla a stávala se stále odvážnější a sveřepější. Udělala lovecké zkoušky, velmi nerada absolvovala i pár výstav a byla uchovněna. Jednoho krásného dne se nám narodilo sedm štěňátek. S nimi Bekynka zapomněla, že nesmí doma zůstat sama, ani že se má bát, když na ní někdo příliš upře pozornost, a z tak trošku podceňovaného psíka, který neměl zrovna nejlepší dětství, se stala vzorná a pečlivá maminka.

    Odchovala všechna štěňátka, kterým se velmi věnovala až do jejich odchodu a ze kterých jsme ji nechali jednu dceru Astřičku. Bekynka ji učila, opečovávala, vše ukazovala a později i vychovávala – občas i tvrdou tlapkou. Holky byly nerozlučná dvojka po celý Bekynčin život, neměly mezi sebou rozpory. Astřička se ochotně nechávala Bekynkou vést coby velkým vzorem až do posledních dnů hodným následování a obdivování, i když už Bekynce síly nestačily a faktickou hlavou smečky se už dávno cítila být Astra. Beky nám zemřela 26. 6. 2012 a i když Astřička nezůstala sama, ale měla kolem sebe další pejsky, nenesla to příliš statečně.
 
     Beky je příklad pejska, který se z nepříliš dobré startovní čáry a s ní spojené určité psychické lability propracoval v převážně vyrovnaného psa s dobrými výsledky a mimořádně silnou vůlí.



Žádné komentáře: