8. 11. 2012

Upozornění na azyl Naděje (Rita) a adopci fen

     Na facebooku se objevila zpráva, o které si myslíme, že by naši čtenáři měli znát. Jedná se o Azyl Naděje (bývalý Azyl Rita), ze kterého je někdy možné si adoptovat pejsky. Tato zpráva se týká hlavně feneček. Pokud byste měli podobnou zkušenost nebo chtěli kontaktovat autorku tohoto textu kvůli pomoci či radě, dejte nám vědět a my Vám předáme kontakt.

     Štěňátka, o kterých je ve zprávě psáno, budou brzy k adopci. V první řadě by ráda majitelka fenečky umístila štěňátka ve svém okolí, pokud se nepovede umístit je v okolí, určitě je budeme inzerovat.

"Ráda bych se podělila o svou zkušenost s AZYLEM NADĚJE v Pcherách na Kladensku.

     Na letošním Snu zvířat si má rodina vzala plachou fenečku právě z Azylu Naděje. Majitelka útulku paní Harigelová nám ale při adopci fenečky jaksi zapomněla říct, že fenečka hárá, že byla v kotci se psem a že je březí.

     A tak se stalo, že dnes při stěhování do jiného bytu se mezi krabicemi objevilo jedno, druhé, třetí štěňátko. Jen bych ráda upozornila, že při adopci byla fenečka hubeňounká a následně ji prohlédl veterinář, takže by nás ani ve snu nenapadlo, že bychom si adoptovali místo jednoho pejska rovnou čtyři.

     Samozřejmě se o štěňátka postaráme a až vyrostou, najdeme těm třem malým lumpíkům milující domov. Píši to sem proto, abych upozornila všechny, kteří si budou adoptovat pejska z tohoto azylu, aby si pro jistotu nechali vždy udělat ultrazvuk fenečky, i když bude vyhublá a nic nebude nasvědčovat tomu, že by mohla být brzy maminkou.

     Vím, že se může stát cokoli a že březost naší Amálky při adopci nebyla úmyslná, alespoń tedy doufám, ale jde mi spíše o to, že paní Harigelová má v azylu desítky pejsků, nekastruje je, nechává pohromadě fenky s pejsky a bohužel z vlastní zkušenosti vím, že až donedávna je téměř nedávala k adopci a počet pejsků tam neustále narůstá.

     Jeden příklad za všechny - na Sen zvířat přivezl tento útulek několik pejsků, všichni tito pejskové našli na této krásné akci nový domov, což by jim ostatní zúčastněné útulky mohli jen závidět a vážená paní Harigelová šla a adoptovala si z jiného útulku malou čivavu pro své potěšení. Člověk, který má desítky psů v azylu, neustále si stěžuje, že potřebuje pomoc, ať už finanční tak materiální. Je toto normální? V útulku, kde podle dnešní zkušenosti není místo proto, aby hárající fenečky byly oddělené, se nadále adoptují z jiných útulků další a další psi.

     Ten kdo mě zná, ví, že miluju zvířata a že sama mám sdružení na pomoc opuštěným pejskům a osobně jsem azylu Naděje i za časů, kdy se ještě jmenoval Rita několikrát pomohla, ať už krmením, tak nemalým množstvím dek, proševů a textilií a dodnes jsem byla ticho a akceptovala i to, že je vážená paní nebyla schopná použít na zateplení kotců a nechala je moknout na dešti, ale dnes už mi s touto ženou došla trpělivost.

     Proč jsou v tomto azylu pejskové, kteří se tam narodí celý život? Proč většině nechce dopřát možnost nového domova? Proč adoptuje další psy, kteří stejně budou trávit život v azylu nebo jak už jsem několikrát na vlastní oči viděla, celé dny zavření v autě? Proč?

     Asi jsem naivní, ale věřím, že má paní Harigelová všechny své svěřence ráda, ale její chování je sobecké vůči těm samotným. To že je zachrání tím, že je zavře do kotce na zbytek života, neumožní jim dostatečný pohyb, teplo a hlavně šanci na lepší život, není pomoc, to ať se na mě nikdo nezlobí. O tom, jak jsou v tomto útulku zodpovědní si udělejte obrázek sami.

     Dnes jsme byli se štěňátky a Amálkou u veterináře. Amálka i miminka jsou v pořádku, jsou to dvě holčičky a jeden chlapeček. Na to, že jim je jeden den jsou obrovští. Jsou to malí čiperové a neustále hladoví. Jsem na Amálku strašně pyšná, celý porod sama krásně zvládla a svoje dětičky si v jednom kuse pečlivě hlídá."

Žádné komentáře: